Krátké pojednání nejenom na téma událostí posledních dnů

Podstata některých problémů je někdy až komicky prostá, podstata jejich řešení může jít na první pohled proti naší přirozenosti.   

Ve svém životě jsem se setkal s různými typy lidí. Různých povah, vlastností, schopností. Někteří z nich se pro mne stali na určitý čas vzorem – jak se chovat, jak jednat, co dělat, co naopak ne. Těch skutečných osobností mezi nimi bylo přirozeně málo – asi jako těch, kteří by se dali nazvat jako „antisobnosti“. Většina z nich byla někde uprostřed. Téměř všichni ovšem sdíleli jednu vlastnost, která dělá člověka člověkem, a to jest, že emoce s přehledem vládnou rozumu (a IQ). Vzpomínám si, jak jsem měl jednou rozhovor s kolegyní, která by se z dnešního pohledu dala nazvat jako sluníčkářka. Intelektově a profesně na výši, racionálně uvažující člověk – než došlo na určitou oblast. Pak jako by se v ní něco přeplo. Začala reagovat emotivně, házela tvrzeními, které nedovedla podložit, fakticky se o to ani nepokoušela, její hlas se zvyšoval. V každém případě zajímavé a poučné -  i z génia ověšeného mnoha tituly se může stát obyčejnej nárožní trouba.

Totéž lze pravidelně vidět na blogu a v diskusích. Zeman vs. Antizeman, Babiš vs. Antibabiš, … S některými lidmi se super pobavíte – pokud jste tedy mimo jejich emoční oblast zájmu (zkr. EOZ). Pokud se ovšem do jejich EOZ dostanete, je veškerá logická argumentace zcela bezpředmětná. Co z toho vyplývá? Že k tomu, aby člověk mohl něco racionálně posoudit a alespoň se pokusit o nestrannost, není možné, aby byl s předmětem onoho posouzení emočně svázán. To se prostě vzájemně vylučuje.

Myslím, že proto, aby člověk mohl zodpovědně udělat nějaké závažnější rozhodnutí, které může (i nechtíc) negativně ovlivnit druhé, měl by mít nejprve dost zkušeností na to, aby dokázal odhadnout, jak moc a jestli vůbec bude jeho rozhodnutí nestranné. Pokud dojde k závěru, že z titulu věci ani nemůže být nestranné, měl by usilovat o to, aby toto rozhodnutí učinil někdo jiný s dostatečně racionálním, nezávislým pohledem na věc.  Sám by se již neměl jakkoliv angažovat. Znáte někoho, pro koho je toto rutinní záležitostí?

 

Děkuji za pozornost :)

Autor: Michal Konopa | pátek 2.12.2016 18:10 | karma článku: 9,75 | přečteno: 180x
  • Další články autora

Michal Konopa

Potkanova odpověď

27.9.2017 v 16:58 | Karma: 38,49

Michal Konopa

Karma? Děkuju, nechci.

17.7.2017 v 10:45 | Karma: 14,44

Michal Konopa

Nejsou lidi

19.4.2016 v 10:18 | Karma: 23,85

Michal Konopa

Perfektní ráno

22.2.2016 v 10:05 | Karma: 11,39
  • Počet článků 32
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 935x
Idealista a maximalista snažící se o rozumný kontakt s pevnou zemí. Se zálibou v hledání efektivních řešení problémů všeho druhu a překonávání skutečných výzev a hranic vlastních možností. Mám za to, že k dosažení i těch největších životních cílů lze dojít efektivní, pohodovou cestou bez toho, aniž by byl človek nucen jednat v rozporu se svými zásadami. Jasně, ne každý den je posvícení, ale bez alespoň špetky toho neurčita by život byl asi pěkná nuda. Oblíbený citát: "„Největším štěstím člověka je, když může žít pro to, zač by byl ochoten zemřít." Honoré de Balzac.

Seznam rubrik