Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Fotbalisté v utkání s Chorvatskem předvedli, jak moc nám chybí osobnost typu Pavla Nedvěda

Tento článek jsem se rozhodl napsat poté, co jsem včera shlédl několik jiných článků, oslavujících tzv. „skvělý závěr“ českého reprezentačního mužstva.

Zápas s Chorvatskem jsem, kromě cca 20 minut počátku druhého poločasu, viděl celý. A nebyla to zrovna hezká podívaná. Nevadilo mi, že Chorvati naprostou většinu zápasu dominovali. Nevadila by mi ani menší technická vyspělost a sehranost našeho týmu. Ale, s prominutím, sere mě absence snahy a vůle po vítězství (snad s výjimkou posledních několika minut). Až to občas vypadalo, jako by ti kluci ani neměli chuť moc hrát … jako by si prostě přišli jenom trochu zatrénovat. Výsledné remíze proto výrazně pomohla snad jen souhra šťastných náhod ve prospěch českého celku. Svatej Šebestián měl zatraceně těžkou šichtu. Ufff!

Kam se, do prdele, poděla ta proklamovaná soudržnost, to pověstné české srdce?! Kde je ta bojovnost a nasazení, které předvedl český tým na EURO 1996? Kde je ta touha na sobě tvrdě do úmoru makat, doslova padat hubou do bláta, dát do zápasu absolutní maximum? Pilovat techniku pořád a pořád až do samýho zblbnutí? Přidávat si v tréninku, jako to pravidelně dělal Grande Paolo, svého času možná nejlepší fotbalista světa? Jako to pravidelně dělá Jaromír Jágr, který i ve svých 44 letech ještě patří mezi širší špičku NHL?

Osobnosti typu Pavla Nedvěda zřejmě došly, prostě nejsou. Proč dříve byly a proč nejsou dnes? Co se, kurva, změnilo? Je to snad tím, že dnes si mohou dovolit hrát na závodní úrovni fotbal pouze kluci (a holky) movitějších rodičů, a ostatní, kteří třeba mají talent a vůli Pavla Nedvěda, ale jaksi na to finančně a časově nemají, prostě ostrouhají a de facto nikoho nezajímají? Možná na tom něco bude. Jestli by stát měl podporovat sport, tak rozhodně tím, že dá solidní šanci těmto lidem. Nikdo mi nevymluví, že člověk, který pochází z nuznějších poměrů (nebo dokonce žije v nedostatku), a má reálnou touhu něco dokázat, bývá v dosažení svých cílů obvykle úspěšnější než ten, kdo žije v materiálním přebytku (nebo dokonce má, na co si vzpomene).

Je snad náhoda, že koncem a na přelomu 90. let minulého století patřil jak český fotbal, tak český hokej minimálně k evropské špičce, zatímco od té doby zažívá v podstatě setrvalý sestup? Je za tím i posun a změna hodnot v české společnosti? Pohrdání autoritami, neúctou a neochotou k poctivé, dlouhodobé práci a fair-play na jedné straně, a touze rychle získat peníze, slávu a osobní moc na úkor druhých, a oháněním se lidskými právy na straně druhé? Zaměření se na vnějškovitou image místo na píli a chuť být prospěšnějším a lepším (fotbalistou, sportovcem, člověkem, …) pro všechny?  Řekl bych, že ano.  Krize českého fotbalu je dle mého názoru především důsledkem krize hodnot české společnosti.

Český fotbal by měl projít těžkou, hlubokou sebereflexí. A fandové, noviny, sportovní deníky, trenéři, různí funkcionáři a všichni ti přemoudřelí žvanilové kolem by měli pro tohle udělat totální maximum! A ne si pokrytecky lhát do kapsy prohlášením o skvělém, výtečném, ba přímo fantastickém závěru našich hochů (ano, uznávám, někteří z nich hráli na tu bídu docela dobře, trenéra Vrby mi bylo upřímně líto).

Kdo ví, třeba se jednou dožijeme doby, kdy přijde nějaký další Grande Paolo nebo Grande Paolové se svou neuvěřitelnou zarputilostí pro hru, pracovitostí, ochotou padat na hubu i za stavu 0:5 a smyslem pro fair-play, bez frňáku kdesi u stropu. Třeba se jednou dožijeme doby, kdy bude český fotbal patřit opět k evropské a světové špičce se solidní šancí zvítězit na EURU či mistrovství světa. Třeba se jednou dožijeme doby, kdy český fotbalista (sportovec) bude zárukou jak hráčských, tak především lidských kvalit, a nikoliv občasným synonymem pro zchlastané, namachrované, nagelované individuum, které se chová, jako by mu patřil celej svět!

Sportu zdar a fotbalu zvláště!

Autor: Michal Konopa | sobota 18.6.2016 19:57 | karma článku: 22,81 | přečteno: 596x
  • Další články autora

Michal Konopa

Time management - od historie k novému systému pojmů - recenze

„Nejcennější v našem životě je čas ... Nikdy jej totiž nemůžeme vrátit. Náš úspěch a spokojenost v životě závisejí do značné míry na tom, jak dokážeme využít čas potřebný pro příjem informací ...

4.12.2019 v 19:38 | Karma: 27,20 | Přečteno: 864x | Ostatní

Michal Konopa

Recenze knihy Konec manipulace – už s vámi nebudou orat!

Aneb: Jak se stát komunikační šelmou a vyběhnout s blbečkama, kteří jsou přesvědčeni o své bezmezné, povětšinou nejenom diskutérské genialitě.

14.11.2018 v 17:38 | Karma: 36,15 | Přečteno: 1616x | Ostatní

Michal Konopa

Pár posledních slov pro rozumné drahošovce a ještě nerozhodnuté

Tento článek jsem se rozhodl napsat po zhlédnutí úterní debaty na Primě, která svým netradičním formátem sice trochu připomínala televizní estrádu, zároveň však odhalila zajímavé skutečnosti ...

25.1.2018 v 9:19 | Karma: 39,45 | Přečteno: 1894x | Diskuse| Politika

Michal Konopa

Potkanova odpověď

Tento článek je mou reakcí na článek kolegy blogera Davida Vlka: „Smrt Havlova přítele zase vylákala potkany z kanálů“.

27.9.2017 v 16:58 | Karma: 38,49 | Přečteno: 1799x | Diskuse| Ostatní

Michal Konopa

Karma? Děkuju, nechci.

Na první pohled trochu debilní myšlenka, avšak má své opodstatnění. Karma a karmování může být v určitých ohledech problematické.

17.7.2017 v 10:45 | Karma: 14,71 | Přečteno: 432x | Diskuse| Hyde park
  • Nejčtenější

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl

22. dubna 2024,  aktualizováno  14:47

Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...

Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů

29. dubna 2024  6:21,  aktualizováno  13:19

Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...

Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci

22. dubna 2024  10:27

Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...

Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město

24. dubna 2024  11:40,  aktualizováno  15:50

Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...

Hromadná nehoda u letiště zastavila Pražský okruh, jedno z aut skončilo na střeše

29. dubna 2024  16:33,  aktualizováno  20:36

Všechny složky integrovaného záchranného systému zasahovaly v pondělí na 27. kilometru Pražského...

Trojský koník v Evropě. San Marino se stalo základnou ruských špionů

29. dubna 2024

Premium Jeden z nejmenších států v Evropě vzbuzuje čím dál větší pozornost západních tajných služeb....

Jaká práce lidem zbyla? Spolupráci s OpenAI vedou z médií i Financial Times

29. dubna 2024  19:39

Financial Times (FT) se stal prvním významným britským zpravodajským médiem, které uzavřelo...

Špehovali, zpřístupňovali trezory. Jak se ruští „krtci“ ve Vrběticích činili

29. dubna 2024  19:34

Série výbuchů a incidentů v Evropě, včetně explozí v muničním areálu ve Vrběticích z roku 2014,...

  • Počet článků 32
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 935x
Idealista a maximalista snažící se o rozumný kontakt s pevnou zemí. Se zálibou v hledání efektivních řešení problémů všeho druhu a překonávání skutečných výzev a hranic vlastních možností. Mám za to, že k dosažení i těch největších životních cílů lze dojít efektivní, pohodovou cestou bez toho, aniž by byl človek nucen jednat v rozporu se svými zásadami. Jasně, ne každý den je posvícení, ale bez alespoň špetky toho neurčita by život byl asi pěkná nuda. Oblíbený citát: "„Největším štěstím člověka je, když může žít pro to, zač by byl ochoten zemřít." Honoré de Balzac.

Seznam rubrik